RNDr. Rostislav Štork, Ph.D.


Záležitosti politické

Omlouvám se, že politiku uvádím na prvním místě, ale činím tak proto, že teprve kandidatura v komunálních volbách 2014 mě přiměla konečně něco na stránku stork.cz napsat, i když doménu vlastním již spoustu let. O politické dění se však zajímám ještě mnohem déle. Začalo to v listopadu 1989, který jsem zažil v Praze jako student Univerzity Karlovy. A jako mnozí další z mé generace, kteří prožili Listopad jako studenti pražských vysokých škol, jsem pak u zájmu o politické dění zůstal i po skončení bouřlivých událostí a konci komunistického režimu.

Na rozdíl od většiny jsem však v prvních demokratických měsících nebyl velkým příznivcem Občanského fóra, které mi připadalo příliš stádovité a názorově roztříštěné. Tehdejší argumenty, že je potřeba jednotná síla k porážce komunismu, mi připadaly poněkud překonané, protože v době prvních svobodných voleb byl podle mého názoru už komunismus dávno poražen a demokratická soutěž různých názorových proudů mohla podle mého začít již tehdy. Od prvních popřevratových let jsem tedy byl příznivcem menších, jednoznačněji názorově profilovaných stran, které to však proti tehdy ještě stále existujícímu OF neměli vůbec snadné.

První stranou, která mi byla názorově velmi blízká, byla Republikánská Unie. Bohužel nevydržela příliš dlouho a kromě předsedy Jiřího V. Kotase nevyprofilovala jiné výrazné osobnosti. Naštěstí jsem pak zaznamenal existenci Občanské demokratické aliance. Ona tedy existovala již od prosince 1989, ale byla spíše úzkým intelektuálním klubem. Teprve při sněmovních volbách 1992 upoutala ODA větší pozornost voličů. Zaujala například tématem, které nám dnes může připadat již těžko uvěřitelné, totiž nesouhlasem s přebytkovým rozpočtem. ODA zastávala názor, že vláda, která sestaví přebytkový rozpočet, bere z kapes daňových poplatníků více, než je nutné.

ODA mi byla tak názorově blízká, že jsem se stal nejenom jejím voličem, ale i dlouholetým příznivcem. Kromě celostátních představitelů strany, které jsem znal z médií, jsem na podzim 1996 u příležitosti prvních senátních voleb poznal tehdejšího kandidáta ODA za třebíčský senátní obvod Ing. Karla Müllera a další třebíčské členy ODA. A netrvalo dlouho a rozhodl jsem se rozšířit řady této party a na konci roku 1996 jsem podal přihlášku do strany.

Vstupoval jsem do ODA v nelehkém období po rezignaci předsedy JUDr. Jana Kalvody. Dnes nám jeho důvod, že neoprávněně užíval titul JUDr. místo Mgr. může připadat malicherný, přece jen pak v následujících letech jsme několikrát byli svědky případů, že politici užívali titul, i když vůbec vysokou školu neabsolvovali, ale tehdy jsme mnozí považovali krok dr. Kalvody za nutný, aby se mohl někdy v budoucnu do politiky čestně vrátit. Což se bohužel v jeho případě už ale nestalo a osobnost Jana Kalvody pak velmi chyběla nejen ODA, ale české politice vůbec.

Bohužel se ukázalo, že nejlepší časy ODA jsem nestihl, pak už naše volební preference jen klesaly. Velkou naději vzbudila Čtyřkoalice, v rámci které jsme na Vysočině vyhráli krajské volby. Sněmovních voleb se bohužel toto nadějné uskupení nedočkalo. Poté co naši bývalí přátelé lidovci 4koalici rozbili, kandidovala ve volbách 2002 ODA samostatně s katastrofálním výsledkem půl procenta. Po této zdrcující porážce hodně kolegů stranu opustilo. Což mimo jiné mělo za následek, že jsem převzal vedení Krajské organizace ODA na Vysočině.

Naše naděje, že se ještě podaří přivést ODA k životu, se bohužel nenaplnily, skomírání pokračovalo a naše schopnost se účastnit na politickém životě se postupně vytrácela. Rozhodně však těch pěti let, po které jsme ještě činnost strany udržovali, nelituji. V ODA jsem poznal spoustu skvělých lidí, navíc jsme v posledních letech byli stranou tvořenou lidmi, které držela pohromadě výhradně názorová blízkost, jelikož o nějaké politické moci, o kterou ve stranách také jinak jde, u nás v posledních letech činnosti nemohla být řeč.

Po ukončení činnosti ODA ke konci roku 2007 jsem ještě v roce 2009 kandidoval na liberální kandidátce do Evropského parlamentu. Pak už jsem se veřejného života neúčastnil a politiku jen se zájmem sledoval, nečekal jsem, že v brzké budoucnosti znovu zapojím do volebního boje. Především proto, že v České republice nebyl žádný silný liberální subjekt, který by prosazoval maximální svobodu jednotlivce a minimální zasahování státu do života občanů.

Když mě v létě 2014 oslovili Starostové a nezávislí, zda bych nechtěl opět kandidovat v komunálních volbách, byl jsem sice trochu překvapen, že si po letech na mě někdo vzpomněl, ale moc dlouho jsem neváhal a účast na jejich kandidátce přijal. Nevím, zda ještě někdy vstoupím do nějaké strany, moc nevěřím, že nějaká taková jako ODA se ještě objeví, ale spolupracovat s hnutím, které má nezávislost přímo v názvu a nenutí tedy k jednotnému stranickému názoru, mi celkem vyhovovalo.

Naše kandidátka byla úspěšná, získali jsme tři mandáty v zastupitelstvu města Třebíče. I když městskou radu sestavili bez nás a zůstali jsme v opozici, je práce v zastupitelstvu zajímavá, však i opoziční role je velmi důležitá. Sice se s naší silou tří hlasů toho nedaří moc prosadit, ale jsem rád, že jsem u toho. A ještě raději jsem za kontakt s voliči, který je samozřejmě hlavním zdrojem informací, co občany města trápí a co by chtěli, aby fungovalo jinak.

Po dvou letech bohužel došlo k rozchodu se Starosty a nezávislými. Při sestavování kandidátky pro krajské volby 2016, která byla dohodnuta jako koaliční se Sdružením nezávislých kandidátů - Evropskými demokraty, došlo k vážným rozporům. Ty vyvrcholily tím, že v návrhu kandidátky, která byla předložena krajskému sněmu STAN ke schválení, nikdo z třebíčských představitelů STAN zařazen nebyl. Takovou kandidátku jsme samozřejmě nepodpořili. A protože příznivci tohoto návrhu nepřijeli na sněm v dostatečném počtu, kandidátka schválená nebyla. Což nás velmi potěšilo, protože jsme ji opravdu nepovažovali za dobrou. Další dění nás však doslova šokovalo. Kandidátka platí a všichni třebíčští členové a registrovaní příznivci STAN jsou z hnutí vyloučeni. I když jsem v politice zažil už mnohé, nečekal bych, že se dočkám vyloučení za projevení názoru na krajském sněmu. Chvíli mě to mrzelo, přece jen jsem mezi Starosty a nezávislými poznal zajímavé lidi. Ale vzhledem k tomu, co jsme zažili, jsem rád, že s hnutím, kde fungují takové praktiky, již nebudu mít nic společného.

Pro naše uskupení Třebíč občanům! se nemění nic, dále na komunální úrovni fungujeme a chystáme se komunální volby na podzim 2018. Ve volebním období 2014–2018 jsme plnili významnou opoziční roli v třebíčském zastupitelstvu. Práce to byla náročná, ale jistě stála za to. Můžeme tedy nyní znovu předstoupit před voliče a očekávat ještě větší volební zisk, který nám umožní více promlouvat do dění v Třebíči. Své priority jsem stručně sepsal v tomto textu.


Záležitosti šachové

O hru šachovou se zajímám již od dětství, registrovaným šachistou jsem od roku 1982, takže jsem stihl poznat hodně současných i minulých šachistů z Třebíče a okolí. Můj původní borovinský klub TJ BOPO ukončil činnost v roce 1997. Tehdejší členové vytvořili nástupnický klub TJ Dukovany, později přejmenovaný na TJ Spartak Třebíč. Sice jsme tím přešli na druhý konec Třebíče, což pro naši původní borovinskou partu nebylo jednoduché, ale existovali jsme až do roku 2010, kdy už pro úbytek členů nebylo dále únosné klub držet. A v tu dobu to už bylo i do značné míry zbytečné, protože klub Caissa Třebíč, založený o pět let dříve v roce 2005, dosáhl značného rozvoje a tak pro nás i bylo přínosné přejít do klubu, který nabízel vyšší šachovou úroveň.

Od roku 2011 jsem tedy členem ŠK Caissa Třebíč. Působil jsem jako kapitán C družstva hrajícího Krajskou soutěž, zároveň jsem nastupoval i za B tým v Krajském přeboru. Na klubovém webu www.caissa-trebic.cz lze mezi staršími texty stále najít mé reportáže z průběhů zápasů. Ale po zvolení do zastupitelstva města a do městské kulturní komise již nemohu šachu věnovat tolik času co dříve, tak jsem musel vedení C týmu opustit a omezit svoji šachovou činnost na hraní v B družstvu. Snad se mi podaří udržet výkonnost, abych za béčko mohl nastupovat i v budoucnu.


Záležitosti astronomické

Doplním, slibuji. :-)  Zatím se můžete podívat na zápisy ilustrující poslední roky existence Třebíčské pobočky České astronomické společnosti.  Nebo do dávnější minulosti, kdy jsem byl pravidelným přispěvatelem třebíčských novin, na archiv mých článků.